Vánoce v Pákistánu: Pomoc chudým a mezináboženský dialog
Paolo Affatato - Vatikán
Vánoce jsou pro křesťany v Pákistánu časem a příležitostí k mezináboženskému dialogu a bratrství s těmi nejchudšími a marginalizovanými. V souladu s duchem Jubilejního roku zasvěceného naději jsou dny, kdy se slaví Vtělení Slova, naplněny gesty, akcemi a setkáními, při nichž věřící dodávají odvahu, projevují solidaritu, poskytují naději a konkrétní pomoc lidem v těžkostech, zejména těm, kteří trpí na těle i na duchu.
Religiozita pákistánských křesťanů
„V Pákistánu, kde křesťané představují malou menšinu ve společnosti s velkou islámskou většinou, mají Vánoce zvláštní význam. Křesťanská komunita nadále slaví Kristovo narození s hlubokou vírou, která se stává milosrdenstvím, láskou a bratrským dialogem s bližním,“ říká otec Lazar Aslam, kapucínský kněz z Láhauru, který se věnuje pastorační pomoci a neúnavně podporuje setkání a aktivity mezináboženského dialogu. O Vánocích, které se shodují se zahájením jubilejního roku,“ řekl nám otec Lazar, “si křesťané v Pákistánu připomněli a uctili mučedníky, jako byl Akash Bashir, mladý muž, který v roce 2015 položil život, aby zachránil věřící před útokem před kostelem v Láhauru, a jehož beatifikační proces právě probíhá, a Shahbaz Bhatti, skutečný křesťan angažující se v politice, odvážný zastánce dialogu a náboženské svobody, zavražděný v roce 2011 pro své odhodlání prosazovat spravedlnost a ochranu menšin. Zejména tyto osobnosti, vysvětluje řeholník, „nám připomínají, že obrana pravdy a lásky může znamenat obětování vlastního života, ale tím skutečně ztělesňujeme ducha Krista, který chtěl přijít mezi nás, být Bohem s námi“.
Zůstat pevní ve víře
Vánoce pro pákistánské věřící znamenají „připomenout si, že Ježíš se narodil ve skromné, chudé a těžké situaci, stejně jako my, aby přinesl spásu všem“. Rozkvétá tedy jistota, že „i v těžkostech svítí Boží světlo. Vánoce jsou pro nás časem jednoty, kdy se naše společenství spojuje, aby oslavilo Boží bezpodmínečnou lásku. Kristovo narození nás inspiruje k tomu, abychom zůstali pevní ve víře, protože víme, že Kníže pokoje nám pomáhá překonat všechny překážky a vybízí nás, abychom se obraceli k chudým a utlačovaným,“ poznamenává Aslam.
Zaručení práv, která přesahují hranice víry
V tomto duchu oslavili křesťanští právníci sdružení v Asociaci křesťanských právníků na vánočně zaměřeném setkání u Vrchního soudu v Láhauru odhodlání prosazovat spravedlnost, které ocenili významní právníci jako Irfan Hayat Bajwa a Chaudhry Zubair. Přítomní právníci různých náboženských vyznání se shodli na tom, že „Kristovy Vánoce s sebou přinášejí poselství lásky, míru a harmonie pro celou společnost“, poselství, které „nás inspiruje k práci na zlepšení soužití v našich městech a komunitách, zaručuje ústavní práva všem občanům, ať už vyznávají jakoukoli víru“, a „povzbuzuje nás k práci na řešení všech problémů, které by mohly vyvolat nesoulad, s cílem budovat stále mírumilovnější a inkluzivnější společnost“.
Vyloučení a chudoba
Tito právníci jsou muži a ženy, kteří „se dávají do služeb křehkých a bezbranných lidí, kteří mnohdy ani neznají svá práva a podléhají diskriminaci nebo násilí,“ zdůraznil dominikánský otec James Channan, který předsedá Mírovému centru v Láhauru, plodnému místu pro dialog, studium a mezináboženské vztahy. V této perspektivě se zdálo významné setkání s ekologickými pracovníky lahorejského Institutu veřejného zdraví, lidmi, kteří vykonávají ty nejpodřadnější práce, jsou diskriminováni a často opovrhováni: jim, vyprávěl otec Lazar, bylo přineseno hlásání nezcizitelné důstojnosti každé lidské bytosti, kterou přišel vykoupit a zachránit Ježíš Kristus. „Vyloučení a chudoba jsou podmínky, které si Kristus vybral, aby přišel na svět: oni, ti nejchudší a vyvržení, jsou nejblíže Emanuelovi, ti, v nichž se Ježíš zpřítomňuje. Bylo mi ctí sdílet s nimi Vánoce,“ uzavřel kapucínský řeholník.
