Papež: Nedopusťme šikanu ve škole, položme základy k míru
Salvatore Cernuzio - Vatikán
„Nikdy nešikanujte, rozumíte?“ Přibližně dvěma tisícům chlapců a dívek, ale také učitelů a vychovatelů, kteří se dnes, 4. ledna, sešli v aule Pavla VI., nechal papež šestkrát zopakovat, aby si je dobře vryli do paměti, rozhodné „ne“ vůči jedné z nejhorších nástrah školního prostředí: šikaně. Té, která, jak již řekl v minulosti, „ničí život“, a která, jak zdůraznil dnes, „připravuje válku“, zatímco škola slouží k tomu, aby položila základy míru, „spravedlivějšího a bratrského“ světa. Papež František se k tomuto tématu vyjádřil ve svém projevu ke členům Italské asociace katolických učitelů; Italské katolické unie učitelů, manažerů a vychovatelů a Asociace rodičů katolických škol, které přijal u příležitosti výročí jejich založení.
Zneužívané a nevzdělávané děti
Této rozsáhlé italské síti papež připomněl poslání a misi školy, zejména v době, jako je ta současná, charakterizované „ekologickými, sociálními a ekonomickými“ výzvami, „velkou výzvou míru“, ale také tím, co před dvěma dny ve videoposelství na modlitební úmysly označil za „výchovnou katastrofu“: miliony nezletilých, kteří nemají přístup ke vzdělání.
Bolí mě, když vidím děti, které nemají vzdělání a které chodí do práce, mnohdy vykořisťované, nebo které jdou hledat jídlo či věci na prodej někam, kde jsou odpadky. Je to tvrdé. A kolik takových dětí je!
Nová kultura odpovědnosti
„Vnímejte, že jste povoláni k vypracování a předávání nové kultury,“ vybídl proto František: „Nové kultury, založené na setkávání generací, na inkluzi, na rozlišování pravdy, dobra a krásy; kultury odpovědnosti, osobní i kolektivní, abychom čelili globálním výzvám, jako je ekologická, sociální a ekonomická krize, a velké výzvě míru.“
„Představte si mír“
Ve škole si můžete „představovat mír“, zdůraznil papež, „to znamená položit základy spravedlivějšího a bratrského světa, a to za přispění všech oborů a tvořivosti dětí a mladých lidí“. „Pokud však ve škole,“ dodal na okraj, „mezi sebou vedete válku, pokud ve škole šikanujete dívky a chlapce, kteří mají nějaký problém, je to příprava na válku, nikoli na mír“.
„Prosím, nikdy nešikanujte, rozumíte tomu?“ zeptal se František. „Ano, ano,“ odpověděli sborově jeho mladí lidé. A papež pokračoval: „Nikdy šikanu! Řekněme to všichni společně! Do toho! Nikdy šikanu! Odvahu a do toho. Pracujte na tom“.
Pedagogika, která uznává důstojnost každého člověka
Podobně papež Bergoglio podtrhl „pedagogiku, která oceňuje to podstatné a do středu pozornosti staví pokoru, bezplatnost a přijetí“. „Pedagogika, která je od lidí vzdálená, neslouží, nepomáhá“. Pedagogika, jak ji chápe papež, „je pozváním k uznání důstojnosti každého člověka, počínaje těmi, kteří jsou odstrčení a na okraji“, a „k ocenění hodnoty každé životní etapy, včetně dětství“.
Ústřední role rodiny
„Ústřední a nezastupitelnou“ roli v tomto ohledu hraje rodina: ‚Rodina je středem, na to nezapomínejte“, zdůraznil papež a uvedl historku o člověku, který jednou v neděli při obědě v restauraci uviděl u vedlejšího stolu rodinu - otce, matku, syna a dceru - všichni s mobilními telefony, aniž by spolu komunikovali.
Tento pán přistoupil k nim a řekl: „Ale vy jste přece rodina, proč spolu nemluvíte, je to divné...“. Oni ho vyslechli, poslali ho do háje a pokračovali po svém... Prosím vás, v rodině se mluví! Rodina je dialog, dialog, díky němuž rosteme.“
Dobrý učitel je plný naděje
Papežův pohled se pak obrátil k Jubileu, události, která „má co říci světu vzdělávání a také světu škol“. „Poutníci naděje“ - téma Svatého roku - jsou vlastně všichni, kdo hledají smysl svého života, a také ti, kdo pomáhají těm nejmenším po této cestě kráčet“. Dobrý učitel je totiž „muž nebo žena naděje, protože se s důvěrou a trpělivostí věnuje projektu lidského růstu“. Nikoli „naivní“ naděje, ale naděje „zakotvené v realitě, podporované přesvědčením, že každé výchovné úsilí má hodnotu“ a že „každý člověk má důstojnost a povolání, které si zaslouží rozvíjet“.
Škola jako společenství
V této perspektivě má tedy škola zásadní poslání místa, kde všichni, kdo v něm žijí a pracují - žáci, učitelé, rodiče, vedoucí pracovníci, zaměstnanci, kráčejí společně. To byla ostatně výchozí intuice při založení sdružení, která se sešla na dnešní papežově audienci, tedy „sdružovat se“ za účelem „zlepšení školy, která je ze své podstaty společenstvím, společenstvím, které potřebuje příspěvek všech“.
„Vaši zakladatelé žili v době, kdy bylo třeba dosvědčit a posílit hodnoty člověka a demokratického občanství pro dobro všech; a také hodnotu svobody vzdělávání,“ připomněl papež. „Nikdy nezapomínejte, odkud pocházíte, ale nechoďte s hlavou otočenou dozadu a nelitujte starých dobrých časů... Myslete raději na současnost školy, která je budoucností společnosti, potýkající se s epochální proměnou.“
Výchovné spojenectví
Papež František vyzval také: „Myslete na mladé učitele, kteří dělají své první kroky ve škole, a na rodiny, které se cítí osamělé ve svém výchovném úkolu. Je zapotřebí „spojenectví mezi vašimi sdruženími“, aby „lépe svědčila o tváři církve ve škole a pro školu“.
