Syrský vůdce Ahmad Šara: "Křesťané jsou důležitou součástí dějin syrského národa"
Ibrahim Faltas, vikář Kustodie Svaté země
„Syrské křesťany nepovažuji za menšinu, ale za nedílnou a důležitou součást dějin syrského národa. Dlouhou dobu jsem žil v guvernorátu Idlib, kde jsem poznal nasazení dvou vašich spolubratrů, otce Hanny a otce Loaie, pro lid této oblasti. Pomáhali a podporovali všechny, kdo za nimi přišli, bez rozdílu. Cítil jsem k nim úctu a respekt“. Těmito slovy odpověděl nový syrský představitel, Ahmad Šara (známý též pod bojovým jménem Al-Džulání), na mou otázku týkající se přítomnosti křesťanské menšiny v Sýrii a zejména poslání Kustodie Svaté země. Příležitostí bylo setkání, které nám poskytl poslední den roku 2024 s představiteli dalších křesťanských denominací v prezidentském paláci v Damašku. Ahmad Šara při této příležitosti také vyjádřil „především velký obdiv, úctu a respekt k papeži Františkovi: je to skutečný muž míru,“ zdůraznil, „a já jsem ocenil jeho výzvy a činy ve prospěch míru a národů v nesnázích“.
Jako vikář Kustodie Svaté země jsem s ním vedl soukromý rozhovor. Ahmad Šara se zdál být ochotný k otevřenému a přímému dialogu. Během setkání, při němž jsem požádal, aby se ho zúčastnili také diskrétní otec Rašíd a otec Sandro, hovořil o změně vládního uspořádání, která povede k politické stabilitě v zemi, a to prostřednictvím plánovaných etap s cílem dosáhnout demokratické rovnováhy, a ujistil nás o větší pozornosti věnované základním právům syrského lidu.
Pokud jde o sociální a správní situaci, kterou zjistil po svém příjezdu do Damašku, Ahmad Šara uvedl, že „syrský lid musel po léta trpět důsledky rozsáhlé korupce na různých úrovních. Chyběly služby nezbytné pro život většiny lidí, chyběla jakákoli vize rozvoje a růstu země. Disidenti byli zatýkáni a v nejhorších případech likvidováni. Navštívili jsme věznice, ve kterých nebylo nic lidského. Syrské území s bohatou historií a tisíce let starou civilizací bylo téměř zcela zničeno. Rozdělení Syřanů vedlo ke konfliktům a rozdělení.“
Pokud jde o budoucnost syrského lidu, který tolik trpěl, a možnost dalších konfliktů a rozdělení, vůdce s hrdým a odhodlaným výrazem bez váhání odpověděl: „Pracujeme na jednotě a míru. Je to naše pevná vůle. Bude to chvíli trvat, ale jsem si jist, že v Sýrii dosáhneme politické a sociální stability“.
Nakonec jsem v naději na povzbudivou a pozitivní odpověď položil Ahmadovi Šarovi otázku týkající se mnoha Syřanů, kteří kvůli válce uprchli. Mezi nimi je mnoho křesťanů, kteří byli nuceni opustit svou zemi. Jaká bude jejich budoucnost? „Pracujeme na tom, abychom přivedli zpět ty, kteří museli Sýrii opustit. Naším záměrem je,“ odpověděl, „přivést vyhnané Syřany zpět do jejich domovů a syrští křesťané se vrátí, aby mohli žít a vyznávat svou víru v Sýrii“.
Na závěr našeho setkání jsem zdůraznil potřebu brzké realizace jeho návrhů na mír v Sýrii a zaručil jsem těm, kteří nyní chtějí vést Sýrii k demokracii, plnou připravenost ke spolupráci na iniciativách smíření ve prospěch syrského obyvatelstva při ochraně práv všech náboženských menšin. Na potvrzení těchto přání jsem předal dopis, v němž Kustodie Svaté země představuje svou historii a poslání, žádá o posílení procesu jednoty národa, který je dědicem historie a starobylých civilizací, ujišťuje o mírotvorné přítomnosti syrských křesťanů a zaručuje blízkost a podporu mírového procesu ze strany synů svatého Františka, světce míru, který před osmi sty lety putoval po klikatých cestách, ale směřoval ke smíření ve Svaté zemi. Jako dar Ahmadu Šarovi jsme přivezli medaili kanonizace svatých mučedníků z Damašku, neboť jsme přesvědčeni, že jejich přímluva pomohla otevřít cestu k míru v Sýrii.
Je nás 300 františkánů ve službách Svaté země a 35 z nás je syrského původu: jsou to bratři, kteří zasvětili svůj život a svou službu svým komunitám, pečují o věřící s velkorysým duchem a hlubokou spiritualitou a střeží a chrání svatá místa, která jim byla svěřena. Začal nový běh syrských dějin, svěřujeme ho Knížeti pokoje a následujeme ho se srdcem otevřeným naději.